Náhrada škody v pracovním právu

Není nic neobvyklého, že v průběhu trvání pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem může vzniknout škoda nebo újma, a to jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance, která má majetkový nebo nemajetkový charakter. Zákoník práce dává možnost domoci se po druhé straně, tedy po zaměstnavateli nebo zaměstnanci náhrady škody nebo újmy, která mu byla způsobena v souvislosti s plněním či s neplněním povinností v rámci pracovněprávního vztahu. V případě zaměstnavatele dochází spíše k majetkové škodě, a to v souvislosti se svěřenými hodnotami či věcmi, v případě zaměstnance spíše k nemajetkové újmě, a to v souvislosti s pracovními úrazy či nemocemi z povolání.

Co může nárokovat zaměstnavatel po zaměstnanci?

Zaměstnavatel může požadovat po zaměstnanci náhradu škody, která mu byla způsobena tím, že zaměstnanec zaviněně porušil povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. V takovém případě může zaměstnavatel požadovat skutečnou výši škody v případě, že škoda byla způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Pokud byla škoda způsobena nedbalostně, pak může zaměstnavatel požadovat pouze maximálně 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku. Toto zmíněné omezení však neplatí v případě, že byla se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty nebo dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. V případě, že byla škoda způsobena úmyslně, může zaměstnavatel nárokovat po zaměstnanci i náhradu ušlého zisku.

Co může nárokovat zaměstnanec po zaměstnavateli?

Zaměstnanec může nárokovat po zaměstnavateli náhradu škody na jeho majetku, a to zejména škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém. V takovém případě může zaměstnanec požadovat skutečnou výši škody, pokud by se však jednalo o věci, které se do zaměstnání obvykle nenosí, pak jen do výše 10.000 Kč. Dále může zaměstnanec nárokovat u zaměstnavatele náhradu za újmu na jeho zdraví, a to v souvislosti se vznikem pracovního úrazu či nemoci z povolání. V tomto případě pak může zaměstnanec požadovat zejména bolestné, ztížení společenského uplatnění, náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti, účelně vynaložené náklady spojené s léčením. Pozůstalí po zaměstnanci, který měl smrtelný pracovní úraz, mohou požadovat náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhradu nákladů na výživu pozůstalých či jednorázové odškodnění pozůstalých.

Důležité na závěr!

Možná si teď říkáte, že Váš případ je naprosto zřejmý, a že Váš nárok je zcela oprávněný, nicméně je nezbytné mít na paměti, že zákoník práce umožňuje se dané povinnosti k náhradě škody zprostit, a to například tím, že zaměstnavatel prokáže, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen, nebo v důsledku opilosti postiženého zaměstnance, ale to vše za předpokladu, že zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit. A rovněž i zaměstnanec může prokázat, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. V takovém případě pak nezbývá než dané zproštění ze strany zaměstnavatele či zaměstnance vyvrátit. Proto je třeba se v případě vzniku újmy, a to jak majetkové tak i nemajetkové včas obrátit na odborníka v oblasti pracovního práva, který Vám pomůže se v dané problematice správně zorientovat a domoci se svých nároků. Advokátní kancelář Mgr. Petry Burian Macounové má v této oblasti zkušenosti, a proto v případě, že se Vám vznikla v rámci pracovněprávních vztahu nějaká škoda, neváhejte nás kontaktovat.